5. den

Poslední den byl odpočinkový, nikam se nepospíchalo. Zabalili jsme všechny věci, jelikož na ubytování se už vracet nebudeme. Veškeré zastávky byly vlastně do 20 kilometrů od hlavního letiště Keflavík, nepočítám-li oběd.

Nejprve jsme zajeli na Most mezi kontinenty. Leží na poloostrově Reykjanes mezi euroasijskou a severoamerickou tektonickou desku. Most je malá lávka přes hlavní trhlinu, která poskytuje jasný důkaz o přítomnosti odlišných okrajů tektonických desek a byl postaven jako symbol pro spojení mezi Evropou a Severní Amerikou.

Po několikaminutové jízdě jsme dorazili k útesům Reykjanestá (isl. Valahnúkamöl). Jedná se o jihozápadní cíp poloostrova. Kromě výhledu na Atlantský oceán a “Ohňový ostrov” Eldey lze pozorovat obrovské množství racků, kteří zde hnízdí. Doporučuji opatrnost, vlny zde mohou dosahovat až 30 metrů. Kousek od vyhlídky je socha vyhynulé Alky velké (isl. Geirfugl). Nachází se poblíž místa, kde byl v roce 1844 zabit poslední pářící se pár.

O dalších pár minut jízdy dále je malé lávové jezírko Brimketill. Je pravidelně zpěněné díky neustálému bičování prudkými vlnami z okolního Atlantiku. Koneckonců v příhodnou chvíli jednu z vln můžete okusit sami v podobě “deštíku”. Podle pověsti jezírko vlastnila obryně, která se v něm koupala a prala prádlo.

Jelikož nám vyhládlo, zamířili jsme zpět do Reykjavíku na oběd. A to konkrétně do přístavní restaurace Sægreifinn, kde jsme ochutnali velrybí steak. K tomu jsme dostali pečenou přílohu ve formě celých brambor a zeleniny, napíchané na špejli jako špíz a omáčku ve tvaru houslového klíče. Steak byl opravdu velmi chutný, bez rybiny, spíše připomínal hovězí. Vše jsem náležitě spláchl islandským pivem Gull.

Po obědě jsme vyrazili k poslední islandské atrakci před večerním odletem zpět do Katovic. A to k geotermálním minerálním lázním Modrá laguna (isl. Bláa lónið). Na vstup si ale šáhnete opravdu hluboko do peněženky, stojí neuvěřitelných necelých 70 eur.

Teplá voda dosahující až 39 °C je bohatá na minerální látky, oxid křemičitý a síru a koupání v Modré laguně se tak doporučuje nejen jako relaxační záležitost, ale také jako přírodní lék pro osoby trpící kožními nemocemi, například lupénkou. K laguně patří výzkumné centrum, jenž se zabývá léčením těchto kožních chorob za pomoci minerálních látek. Laguna je uměle vytvořené jezírko na lávovém poli u městečka Grindavík, napouštěno je horkou vodou vytlačovanou nedalekou geotermální elektrárnou Svatsengi. Voda z místního podzemního termálního pramene má širokou oblast využití. Přímo z pramene v hloubce až 2000 metrů pod zemským povrchem je voda využívána k roztáčení turbín elektrárny, které díky ní vyrábí elektřinu, poté putuje do tepelného výměníku zajišťujícího vytápění pro blízká města a až potom odtéká zbytková voda do laguny, kde slouží ke koupání a rekreaci. Průtok vody je v bazénku dosti znatelný. Přesto, že se obsah laguny počítá až na 9 milionů litrů, zvládne se vyměnit během 40 hodin.

A to je vše. Po odpočinku v lázních jsme jeli zpět na letiště do Keflavíku.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji, doufám, že se líbilo. Chtěl bych také poděkovat všem slovenským přátelům, s kterými jsme vždy během cest naladili patřičnou veselou náladu. A v neposlední řadě i cestovní kanceláři Flying Banana za úžasnou aktivní dovolenou.